Mezi studiem na střední a vysoké školy je spousta rozdílů. Mnozí začínající studenti si toho však nejsou vědomi a tak jsou z ničeho nic zaskočení, když zjistí, co vlastně všechno je potřeba na VŠ zařídit a udělat. Druhá skupina studentů je ta, která se na VŠ teprve chystá, ale nikdo jim vlastně neřekne o tom, jak to na VŠ chodí. Tento článek vám pomůže nahlédnout do života na VŠ z pohledu studenta. Možná některé z vás namotivuje a nebo naopak odradí. Dnes už se z VŠ stává pomalu to, co z maturity před třiceti lety. Vysokou školu chce studovat čím dál více lidí, ale na druhou stranu ubývají studenti na učilištích a průmyslových školách, což by mohl jednoho dne být problém.
Školní docházka
Na povinnou školní docházku na VŠ rovnou zapomeňte. Nikdo vás nebude nutit, abyste přišli na jeho přednášku nebo seminář. Některé semináře či cvičení jsou však povinná, těm se bohužel nevyhnete. Na střední škole vás zkrátka nenechali pořádně ani vyspat, ale tomu je teď konec. Rozvrh si na vysoké škole sestavujete sami a tak se může stát, že do škol půjdete místo původních pěti dnů jen 3 i méně. To záleží také podle oboru, který budete studovat. Například na pedagogické fakultě UHK mají více hodin týdně, než na chemicko-technologické fakultě v Pardubicích.
Každodenní učení
Každý středoškolák co se chystá na VŠ to nejspíše zná. Přijde ze školy domů a už aby se učil na další 3 testy, které píše následující den. Na VŠ tomu je trochu jinak. Na některé předměty se budete muset učit, zejména pokud z nich budete psát každou hodinu test. Na většinu předmětů se však během roku učit nemusíte. I když se doporučuje, abyste se učili průběžně během roku, dělá to velmi malé procento studentů. Ze začátku semestru si budete říkat: „Ano, tenhle semestr se zaručeně budu učit průběžně”, ale takové nadšení velmi brzy opadne.
Daleko více se však budete učit ke konci semestru. To totiž přichází zkouškové období. Ano, to o čem jste slýchali a čím vás strašili na SŠ, se stalo skutečností. Je to zkrátka taková maturita každého půl roku. Studenti se pak dělí do tří skupin, podle toho, jak se na zkouškové připravují. První skupina jsou ti, kteří věnují přípravě na jednu zkoušku okolo týdne a více. Ti se pak učí od dvou do pěti hodin denně. Pár dní před zkouškou svojí intenzitu učení zvýší a obvykle se jim tento styl učení vyplatí, jelikož si opakují učivo průběžně během několika dní a tématu tak porozumí. Do druhé skupiny řadíme studenty, kteří chtějí mít zkouškové co nejrychleji za sebou. Na zkoušku si dávají maximálně 3 dny a během těchto tří dnů nedělají nic jiného, než se učí. Občas si i na pár hodin zdřímnou a pak opět pokračují v mučení. U zkoušky většinou dopadnou dobře, zkoušející z jejich výkonu sice nebude ozářen, ale na splnění mu to bude stačit. Třetí skupinou jsou pak studenti, kteří se většinou nedostanou ani do druháku, jelikož na učení zkrátka kašlou. Ti šťastnější z nich se do druháku dostanou, ale bude jim určitě pár předmětů chybět a ty si budou muset dodělávat dalším rokem.
Už žádné pololetí ani prázdniny
Pokud jste byli zvyklí ze SŠ na 1. a 2. pololetí a mnoho prázdnin od podzimních po jarní, rychle na to zapomeňte. Jako vysokoškolák teď budete chodit do školy zimní a letní semestr a jediné prázdniny, které vám zůstanou jsou vánoční a letní. Ovšem ani o těchto prázdninách nebudete mít vyhráno. O vánočních prázdninách se totiž budete učit na zimní zkoušky a v létě si řada studentů bude dodělávat zkoušky, které nedopadly podle očekávání.
Školní rok se tak běžně na vysoké dělí na: zimní výukové období, zimní zkouškové období, letní výukové období, letní zkouškové období. Výhodou většiny vysokoškoláku je to, že začínají s výukou až ke konci září. To znamená delší prázdniny a tedy i delší čas na to, dodělat zbývající zkoušky z léta.
Nikdo vám nebude říkat, co musíte dělat
Neplatí to úplně v každém případě. Občas vám učitel řekne, co po vás bude chtít u zkoušky. Avšak vy sami si budete muset zjišťovat, co vše je třeba zařídit a kam zajít, aby se vaše studium předčasně neukončilo. Pozor si musíte dávat zejména na požadavky, které jsou třeba ke splnění dané zkoušky, dále na zápis předmětů či průběžné písemky. Proto je dobré mít na škole plno kamarádů, kteří vás na případné události upozorní.
Absence na povinných předmětech
Měli jste na SŠ ve zvyku, že když se vám nechtělo, tak jste do školy nešli a maminka vám napsala omluvenku? Na VŠ se s vámi takhle piplat nebudou. V řadě povinných předmětů máte povolenou 1 či 2 absence a pokud máte více, musíte daný předmět opakovat další rok.
Buďte ekologičtí a šetřete naše stromy
Na SŠ jste byli jistě zvyklí nosit v tašce miliony sešitů. Tomu je teď ale konec. A co je ještě lepší, že vy ani nebudete muset nic psát. Neplatí to však pro vzorné studenty. Ti ať si ničí naši planetu jak se jim zlíbí. Šetrnější studenti nechodí na přednášky, ale z čeho se pak učí? Odpověď je PRIMÁT. To je web, kam ostatní studenti umisťují již vypracované materiály a ostatní studenti si je kupují za místní měnu, tzv. banán. Může se stát, že žádný materiál k danému předmětu na primátu nenajdete. Pak nezbývá nic jiného, než se spolehnout na své kamarády.
