Kritika tradiční formy výuky, tedy té, jakou známe z valné většiny českých škol, se ozývá ze všech stran – od široké veřejnosti, žáků/studentů, i z úst samotných učitelů. Avšak jen zpochybňování nestačí, je třeba přijít s konkrétním řešením. Tím mohou být alternativní formy výuky, mezi něž se řadí kupříkladu domácí výuka, Montessori a Jenská, Daltonská či Waldorfská škola.
No, a je to právě posledně zmiňovaná Waldorfská škola, kterou si na následujících řádcích vezmeme na paškál a porovnáme ji s tradičním modelem školství, přičemž vám při tom představíme její hlavní výhody a nevýhody.
Rozvíjí i sociální schopnosti, nejen ty intelektuální
Původ tohoto výchovně vzdělávacího programu sice sahá do první poloviny 20.století, nicméně boom zažil až na přelomu tisíciletí, jeho obliba každopádně neustále roste. Hlavním gró Waldorfské pedagogiky je nabízená možnost rozvíjení sociálních a manuálních dovedností a umělecké kreativity společně s intelektuálními schopnostmi.
S tím úzce souvisí první výhoda – osobnější a komplexnější přístup k schopnostem žáků. Zatímco klasické školy škatulkují žáky bez ohledu na jejich individuální dovednosti, tak ve škole waldorfského typu se tyto schopnosti naopak snaží identifikovat a dále na nich pracovat.
Bez známek, ale častokráte bohužel i bez kvalitních učitelů
Další výhody této alternativní formy výuky shledáváme v pomalejším, ale z dlouhodobého hlediska prokazatelně efektivnějším stylu vyučování, důrazu na cizí jazyky a absenci klasického známkování. Rovněž nastolený model snižuje riziko výskytu šikany. Někde na pomezí kladu a záporu se pak z našeho pohledu nachází kompletní absence učebnic, protože u ní dosti záleží, jak se uchopí.
Toto všechno zní velice hezky, ovšem je tu jedno velké ale. Tím je nedostatek opravdu kvalifikovaných pedagogů, kteří jsou schopni a ochotni vést waldorfskou výuku správně. Dalším mínusem je pak to, že existuje vyšší riziko, že tato forma vzdělání může mít na děti negativní dopad, neboť v ní prakticky neexistují nalajnované osnovy a de facto tak veškerá zodpovědnost za výsledky leží na učiteli, jenž ji ne vždy dokáže unést. Vítěze souboje mezi waldorfskou a tradiční výukou tedy nelze jednoznačně určit, každá z těchto forem má svá pro a proti.
